Shrnutí článku:
Článek pojednává o procházce v Kutné Hoře. Uvidíme nejkrásnější památky, projdeme se místy s přírodním nádechem a nevynecháme ani vyhlídková místa. Trasa je volena tak, abychom na co nejkratší trase viděli co nejvíce. Dozvíte se stručné zajímavosti o památkách, které budeme míjet i odkaz na informace o prohlídkách, budete-li chtít některou památku navštívit. Dozvíte se jak se do Kutné Hory nejlépe dostat hromadnou dopravou i kde zaparkovat. Během přibližně 3,5 hodinové procházky uvidíme 15 zajímavých míst.
Praha není jenom most a hrad, říká se. A Kutná Hora není jenom Barbora a kostnice, říkám já.
V dnešním díle se vydáme na procházku po Kutné Hoře. O památkách Kutné Hory je napsáno mnoho článků. Já Vás ale pozvu na přibližně 3,5 hodinovou procházku po nejkrásnějších místech Kutné Hory, kde budeme míjet mnoho známých památek, projdeme parkem, zastavíme se na vyhlídkových místech i v klidných koutech města. Zda a které památky čtenář navštíví i v interiéru nechávám čistě na čtenáři.
Kutná Hora kromě velice zajímavých památek nabízí turistům i krásné procházky s krásnými výhledy. Je škoda jen přijet, navštívit památku, otočit se a jet domů.
Kutná Hora je městem stříbra, stříbro se těžilo od středověku a v Kutné Hoře se také razil pražský groš. Poslední těžba probíhala do roku 1991 v lokalitě Kaňk.
Na těžbu stříbra navazuje značná část historie města. Město je celé poddolované a i dnes se čas od času objeví nějaký propad. K významnému propadu došlo relativně nedávno v roce 2021 v lokalitě Kaňk, článek o propadu na idnes.cz si můžete přečíst zde.
Naše procházka bude mít 📏 5,5 km, 🕞 zabere přibližně 3,5 hodiny a povede po nejkrásnějších částech historického města (pozn. v časovém odhadu není započítána návštěva interiérů památek, protože zda a které památky čtenář navštíví je čistě na čtenáři).
🚂 Dobrá zpráva pro turisty z Prahy, Brna, Jihlavy, Havlíčkova Brodu je, že Kutná Hora je na dráze mezi Prahou a Brnem. Z Prahy jste v Kutné Hoře vlakem za hodinu, z Brna přímým spojem trvá cesta přibližně 2 hodiny a 40 minut. Do centra z nádraží jezdí pravidelný autobusový spoj 🚌 801. Spojem od nádraží přijedeme na zastávku Kamenná kašna.
Aktuální informace o jízdních řádech najdete na webu idos.cz.
🚗 Kutná Hora je dobře dostupná i autem, u Kutné Hory se kříží silnice první třídy č.2 a silnice č.38.
Auto můžeme zaparkovat zdarma na 🅿️ parkovišti Kouřimská (kterému místní neřeknou jinak než Na Valech), případně na placeném 🅿️ poblíž ulic Václavské nám. a Šultysova.
⬇ Trasa naší procházky je vyobrazena v mapě ⬇
Za výchozí bod naší procházky si zvolíme Kamennou kašnu. Kamenná kašna je totiž jen 200 metrů od parkoviště a jen pár desítek metrů od stejnojmenné zastávky autobusu.
1) Kamenná kašna 🗺️🚶 Navigovat
Hned první bod naší cesty odkazuje na historickou důlní činnost v Kutné Hoře. V době dolování stříbra v Kutné Hoře došlo k narušení pramenů vody. Mezi lety 1493-1495 proto byla postavena kašna, do které byl zajištěn přívod vody dřevěným potrubím z 2,5 km vzdáleného pramene u obce Bylany.
Kamenná kašna získala i bohatou gotickou výzdobu a svému účelu sloužila až do roku 1890.
Dle dostupných informací měla kamenná kašna v dávné minulosti i střechu, ta se ale nedochovala.
Interiér Kamenné kašny není běžně přístupný veřejnosti, otevírá se jen velmi zřídka při některých akcích.
Od Kamenné kašny se přesuneme od 200 m dále ke Kamennému domu.
2) Kamenný dům 🗺️🚶 Navigovat
Kamenný dům v Kutné Hoře nechal vystavět mezi lety 1485–1499 měšťan Prokop Kroupa a patří k nejzajímavějším příkladům pozdně gotické měšťanské architektury ve městě.
Kamenný dům je dnes součástí Českého muzea stříbra.
V Kamenném domě najdete dvě stálé expozice: život měšťanů v „Královském horním městě“ (17.–19. století) a lapidárium s unikátními gotickými kamennými plastiky a architektonickými články.
Kamenný dům je otevřený od dubna do listopadu.
Aktuální otevírací dobu, ceny vstupného, rezervace a další informace najdete na oficiálním webu Českého muzea stříbra proklikem zde.
Od Kamenného projdeme ulicí Šultysova k Morovému sloupu, který je vzdálen 150 metrů a odkazuje na velice krušnou část historie města.
3) Morový sloup 🗺️🚶 Navigovat
Morový sloup byl vystaven mezi lety 1713-1715 jako památník morové epidemie, při které zahynulo mnoho obyvatel Kutné Hory i lidí v širším okolí.
Autorem byl jezuitský sochař František Baugut.
V roce 2012 došlo u Morového sloupu k velkému propadu, Morový sloup naštěstí nebyl zasažen. Dobový článek o propadu na Lidovkách k přečtení proklikem zde.
Od Morového sloupu projdeme historickým podloubím na Palackého náměstí (hlavní náměstí v Kutné Hoře), které je vzdáleno jen 70 metrů.
4) Palackého náměstí 🗺️🚶 Navigovat
Na náměstí můžeme posedět na lavičce a v blízkém okolí najdeme i mnoho možností občerstvení. Na náměstí a v přilehlých ulicích (Kollarova, Vladislavova) najdeme kavárny, pizzerie, kebab, prodejny potravin a mnoho dalšího.
Rozhlédneme-li se po náměstí, můžeme si všimnout věže kostela Svatého Jakuba. I u něho se zastavíme, bude to další bod naši procházky.
Od náměstí projdeme v pravém dolním rohu úzkou uličkou, kterou dojdeme na Havlíčkovo náměstí, kde je Vlašský Dvůr a vstup do parku. My ale budeme pokračovat ke Kostelu Svatého Jakuba a k Vlašskému Dvoru se za krátko vrátíme.
5) Kostel svatého Jakuba 🗺️🚶 Navigovat
Kostel svatého Jakuba patří k nejvýznamnějším a nejstarším památkám ve městě. Stavba byla zahájena okolo roku 1330 a dokončena až okolo roku 1420-1430.
Zajímavostí je, že kostel měl mít ještě severní věž, která nikdy nebyla dostavěna. Jedním z důvodů byla skutečnost, že kostel se už v době výstavby nacházel na silně poddolovaném území. V průběhu staletí musel být již několikrát staticky zajišťován, aby nedošlo k jeho zřícení nebo poškození.
Uvnitř jsou barokní oltáře, gotické prvky i cenné náhrobní kameny.
Vstupné do kostela je dobrovolné, mimo speciální akce s komentovanou prohlídkou.
Aktuální informace, více o otevírací době a kalendář plánovaných událostí najdete oficiálním webu Římskokatolické farnosti – arciděkanství Kutná Hora proklikem zde.
Přímo u kostela dále najdeme i Vyhlídku u Svatého Jakuba. Vyhlídka u Sv. Jakuba nabídne výhled na nejznámější chloubu Kutné Hory – Chrám Svaté Barbory, dále přilehlou Jezuitskou kolej, pod vyhlídkou Park pod Vlašským Dvorem a naproti Královskou procházku. Vše zmíněné uvidíme na naší procházce i z blízka.
Od vyhlídky se vrátíme uličkou okolo radnice zpět na Havlíčkovo náměstí, kde můžeme vidět Vlašský dvůr, jehož součástí je i Kutnohorská radnice.
6) Vlašský dvůr 🗺️🚶 Navigovat
Hned za sochou T.G. Masaryka můžeme projít na nádvoří Vlašského dvora, samotné nádvoří je volně přístupné.
Vlašský dvůr byl vystavěn na konci 13. století a od roku 1300 se zde razil pražský groš, jedná se o velice významnou památku Kutné Hory.
Vlašský dvůr byl i sídlem králů, pobýval zde například Václav II. a Karel IV.
Původní stavba se ve 14. a 15. století dále upravovala a rozšiřovala.
Vlašský dvůr nabízí i prohlídky pro veřejnost. Aktuální informace o otevírací době, ceně vstupného a prohlídkových trasách naleznete na stránkách Průvodcovské služby Kutná Hora – proklikem zde.
7) Park pod Vlašským dvorem 🗺️🚶 Navigovat
Když vyjdeme z nádvoří Vlašského dvora, hned po pravé straně jsou schody dolů, které nás přivedou do Parku pod Vlašským dvorem. Místní mu často neřeknou jinak, než jednoduše „Vlašák“. Součástí oficiálního názvu je také název Breüerovy sady, horní část parku má oficiální název Sady Dr. Bedřicha Pacáka.
Park pod Vlašským dvorem ve své horní části nabídne krásné výhledy na dolní část parku, chrám Sv. Barbory, Jezuitskou kolej, vinice pod Jezuitskou kolejí, železniční most a pěkné posezení na lavičkách.
Nádherná panoramata na Barboru a Jezuitskou kolej nabídne i dolní část parku, ze které uvidíme i Vlašský Dvůr a Kostel Sv. Jakuba z velmi pěkného úhlu. Celý park nabídne mnoho možností na krásné fotky a je-li hezké počasí, můžeme si klidně udělat piknik na trávě.
Celý park prošel v roce 2020 významnou a nákladnou rekontrukcí a i přes to, že mé osobní názory na různé proměny ne vždy budí velké nadšení, tak zde musím říct moje neoblíbené – wau. Rekonstrukce se povedla na výbornou a dřívější stav s tím dnešním se nedá srovnávat. Celý park je volně přístupný.
Parkem projdeme okolo velké dětské skluzavky, která je šikovně umístěna až v rohu, takže neruší historický ráz parku, do ulice Pobřežní, přejdeme mostek a hned za mostkem projdeme úzkou uličkou mezi domy, která nás přivede na Královskou procházku, na které se vydáme směrem vpravo.
8) Královská procházka 🗺️🚶 Navigovat
Královská procházka (nazývána také jako Svatojakubská cesta) je cesta vedoucí mimo městskou zástavbu podél říčky Vrchlice a železniční jednokolejky Kutná Hora – Zruč n. S.
Cesta má spíše přírodní nádech, na svém začátku nabídne i odpočinkové místo s výhledem na historické město. Povrch cesty je rovný, vhodný pro kočárky, vozíčkáře i cyklisty. Cesta je ideální pro děti, auta na cestu nesmí.
Na Královské procházce také najdeme jednu zajímavost – reliéf Jaroslava Vrchlického vytesaný v pískovcové skále.
Královská procházka má přibližně kilometr a na jejím konci se krátce zastavíme na méně známém místě – u geologické expozice bývalého Lomu Práchovna, která je volně přístupná.
9) Reliéf Jaroslava Vrchlického vytesaný v pískovcové skále 🗺️🚶 Navigovat
Dílo se nachází vytesané v pískovcové skále přímo u Královské procházky.
Vytesal jej kutnohorský sochař Jaroslav Chvojan a dokončeno bylo roku 1919.
Toto dílo na naší procházce nevidíme poprvé, možná vás zaujalo již od vyhlídky u Svatého Jakuba. A nevidíme jej ani naposledy, ještě jednou jej uvidíme od Chrámu Sv. Barbory.
10) Geologická expozice Lomu Práchovna 🗺️🚶 Navigovat
Geologická expozice Lomu Práchovna není turisticky příliš známá a moc turistů zde nepotkáte.
Z naší cesty si zajdeme jen o několik desítek metrů více, a tak by byla škoda místo nenavštívit.
V místě bývalého lomu je dětské hřiště, které je díky okolní skále na velice pěkném místě. Troufnu si říct, že tohle hřiště je nejkrásnější v Kutné Hoře.
V geologické expozici najdete vystavené horniny Kutnohorska, Kolínska a Chrudimska.
Na místě najdete i posezení na lavičce.
Další zastávkou bude nejznámější chlouba Kutné Hory – Chrám sv. Barbory.
K Chrámu sv. Barbory se vydáme Táborskou ulicí, přibližně 1 km od geologické expozice Lomu Práchovna.
Případně si cestu můžeme zkrátit autobusem ze zastávky Kutná Hora, Vrchlice – Táborská na zastávku Kutná Hora, Žižkov – Kremnická, jen v případě zkrácení cesty autobusem zaměňte bod trasy č. 10 s bodem č.11 pro lepší návaznost trasy.
11) Chrám svaté Barbory 🗺️🚶 Navigovat
Počátek stavby Chrámu sv. Barbory sahá do roku 1388. Současnou podobu získal po rekonstrukci v letech 1884–1905, kdy byla budova nejen obnovena, ale také dokončena podle původních plánů a prodloužena o jedno klenební pole směrem k západu. Stavba byla již od začátku koncipována jako reprezentativní stavba bohatého hornického města.
Chrám nese svůj název po patronce horníků, sv. Barboře. V interiéru najdeme symboly hornictví.
Okolí chrámu nabídne i příjemné posezení na lavičkách se zajímavými výhledy na Kostel sv. Jakuba, Jezuitskou kolej, Park pod Vlašským Dvorem, výhled na část města a mnoho dalšího.
Ve večerních hodinách je Barbora zlatě nasvícena, to vytváří velice zajímavou atmosféru místa.
Aktuální informace o otevírací době a vstupném naleznete na oficiálním webu Chrámu sv. Barbory proklikem zde.
12) Kaple Božího těla 🗺️🚶 Navigovat
Přímo u chrámu sv. Barbory se nachází méně nápadná Kaple Božího těla.
Kaple byla založena v 80. letech 14. století Bratrstvem Božího těla jako dvoupatrová hřbitovní kaple s kostnicí (tzv. karner) – dolní část sloužila pro uložení kostí z opakovaně využívaných hrobů a horní jako modlitebna pro zemřelé.
V 17. století přešla kaple do správy jezuitů a sloužila jim jako oratoř.
Kaple je přístupná zdarma, otevírací doba je stejná jako otevírací doba chrámu sv. Barbory.
Aktuální informace naleznete na webu Římskokatolické farnosti – arciděkanství Kutná Hora proklikem zde.
Stojíte-li u kaple, možná Vás zaujala ulice podél Jezuitské koleje, zdobená sochami, trochu až připomínající Karlův most. Nebojte, vrátíme se sem. Nejprve se ale podíváme do Zahrady u Jezuitské koleje, do které se dostaneme nahoru po schodech, naproti vstupu do Kaple Božího těla.
13) Zahrada u Jezuitské koleje 🗺️🚶 Navigovat
Zahrada u Jezuitské koleje je volně přístupná městská zahrada. Na noc se zahrada uzavírá, otevírací doba je 7-21 hod.
V zahradě najdeme příjemné posezení ve stínu se stolečkem, což je ideální místo pro svačinku na našem výletě.
Součástí zahrady je i amfiteátr s vodním prvkem (ale pozor, koupání je zde zakázáno).
Dále v zahradě najdeme moderní umělecké plastiky, které doplňují atmosféru místa, protože Jezuitská kolej (ta velká bílá budova hned u zahrady), dnes slouží jako Galerie Středočeského kraje (GASK).
Zahrada prošla mezi lety 2011-2013 významnou revitalizací, dříve nebyla přístupná veřejnosti.
Ze zahrady je možný přímý vstup na nádvoří Jezuitské koleje, odkud lze projít i do Barborské ulice, kterou vede cesta k dalšímu bodu naší procházky. My se ale vrátíme směrem k Chrámu sv. Barbory a do Barborské ulice vstoupíme odtud. Byla by totiž škoda vynechat její část podél Jezuitské koleje, která je zdobena řadou soch a nabízí i hezké výhledy.
14) Jezuitská kolej – Galerie středočeského kraje (GASK) 🗺️🚶 Navigovat
První stavební kámen Jezuitské koleje byl položen roku 1667, stavba byla dokončena roku 1750.
Spolu s přilehlým chrámem sv. Barbory tvoří významnou dominantu.
Před budovou byla v 18. století vytvořena terasovitá zeď s barokními sochami světců, kterou často popisují jako paralelu k Karlovu mostu v Praze.
Budova do roku 1773 fungovala jako Jezuitská kolej (škola + klášter).
Od konce 18. století budova fungovala jako vojenské kasárny, armáda objekt opustila až po roce 1989.
Dnes budova slouží jako středočeská galerie.
U vstupu do budovy najdeme velkou železnou kouli, kterou si můžeme zatočit. To ocení především děti.
Aktuální informace o otevírací době, aktuálních výstavách a vstupném naleznete na oficiálních stránkách Galerie středočeského kraje proklikem zde.
Od Jezuitské koleje budeme pokračovat Barborskou ulicí dál ve směru k Hrádku, to bude naše poslední zastávka.
15) Hrádek 🗺️🚶 Navigovat
Hrádek patří k významným historickým budovám Kutné Hory. První zmínka o něm pochází z roku 1312, tehdy ještě jako o dřevěné tvrzi. Později byl přestavěn na kamenné sídlo bohatých měšťanů a svou dnešní podobu získal především při pozdně gotické přestavbě na konci 15. století.
Dnes je Hrádek sídlem Českého muzea stříbra. Návštěvníci si zde mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras – historické expozice o městě a těžbě stříbra nebo zážitkové trasy do 250 m dlouhého středověkého dolu. Kromě stálých prohlídkových tras se tu občas konají i dočasné výstavy a jiné expozice.
Přímo u vstupu do hrádku také najdete vyhlídkové místo.
Aktuální informace o otevírací době a vstupném naleznete na oficiálním webu muzea proklikem zde.
A to byla naše poslední zastávka.
Dále projdeme Baborskou ulicí až na konec a vydáme směrem k parkovišti nebo autobusu. Jdete-li na parkoviště na Valech, jděte na konci Barborské vlevo ulicí Rejskova směrem ke kašně. Jdete-li na autobus, jděte na konci Barborské vpravo po 100 m projděte Jakubskou uličkou ve směru na Palackého náměstí, kde je zastávka autobusu.
Možná někoho napadne, že jsem v článku vynechal Sedleckou katedrálu a kostnici.
Sedlecká katedrála a kostnice tentokrát nejsou součástí této trasy. Procházka by se výrazně prodloužila a část cesty vede mimo historické centrum. Navíc obě památky jsou nejzajímavější především v interiéru.
Pokud je nechcete vynechat, doporučuji přesun autem nebo autobusem (zastávka Sedlec, Kostnice). Obě místa jsou kousek od sebe a zároveň poblíž hlavního vlakového nádraží.
Informace o prohlídkách Kostnice a Sedlecké katedrály naleznete na oficiálním webu proklikem zde. Vstupenky do kostnice doporučuji zakoupit předem.
„Vejletům“ zdar 👍